Vědci nalezli hluboko v podzemí kvadrilion tun diamantů

Před 16 dny
592


Cortez Salvatore De Leon / Wikimedia

Pokud jste si ve světle informací, že diamanty už jsou dnes pěstovány i v laboratořích, začínali myslet, že možná ve skutečnosti nebudou tak vzácné ani cenné, možná disponujete šestým smyslem.

Geologové totiž za pomoci zvukových vln odhalili obrovskou zásobu takzvaných „drahých kamenů“ hluboko v nitru Země. Podle odhadů jde o množství v řádu kvadrilionu tun (1 kvadrilion je pro představu 1 000 000 000 000 000 000 000 000 000 neboli 1027).


Studie, která s tímto zjištěním přišla, byla mezinárodním týmem vědců zahájena, aby vyřešila jednu dlouhodobou geologickou záhadu.

Takže – vědci jsou dnes schopni pomocí analýzy seismické aktivity určit, jaké horniny tvoří jednotlivé části naší planety. Zvukové vlny vytvořené zemětřesením nebo vulkány totiž, jednoduše řešeno, prostupují různými horninami různou rychlostí, a tím pádem de facto geologům malují obrázek toho, jak to tam dole vypadá.

Jedna oblast se však ve vztahu ke zvukovým vlnám nechovala tak, jak by měla. Kratóny jsou nejstarší a nejméně pohyblivé kusy horniny na (nebo spíš v) Zemi. Jejich kořeny se táhnou z jader tektonických desek až do hloubek okolo 320 kilometrů.

Předpokládané složení těchto sloupů by mělo produkovat rychlejší zvukové vlny, ale rozhodně ne tak rychlé, jaké byly pozorovány.

„Naměřené rychlosti jsou rychlejší, než jaké jsme schopni reprodukovat na základě předpokladů toho, co je tam dole,“ vysvětluje autor studie Ulrich Faul. „Pak si musíme přiznat, je tady máme problém. Tak tento projekt začal.“

Aby zjistili, z čeho jsou kořeny kratónů složeny, studovali vědci seismická data sesbíraná různými organizacemi včetně US Geological Survey a na základě těchto dat následně vytvořili 3D model průchodu vln kratóny.

Poté začali simulovat průchod vln širokou škálou různých typů a kombinací hornin ve snaze najít takový materiál, kterým by vlny procházely identickou rychlostí, jako v případě kratónů.

Nakonec se takovou kamennou směs podařilo najít. Šlo o variantu, při které by kratóny musely obsahovat asi 1 až 2 % diamantů, přičemž zbytek by musela tvořit hornina peridotit a malé množství eklogitu.

To možná nezní jako mnoho diamantů, ale vzhledem k celkovému množství kratónů pod povrchem Země lze odhadovat, že je tam dole až 1 kvadrilion tun blyštivých kamínků. Jinými slovy asi tisíckrát víc diamantu, než o jakém množství lidstvo doposud vědělo.


„Tyto výsledky ukazují, že diamant možná není zas tak exotickým minerálem, ale z [geologického] pohledu je vlastně zcela běžný,“ říká Faul. „Aktuálně se k nim nemůžeme dostat, ale je tam mnohem víc diamantů, než jsme si doposud mysleli.“

Nejde přitom o první objev, který zpochybňuje výjimečnost a exkluzivitu diamantů. Byly nalezeny v meteoritech, které k nám dorazily z dávno zapomenutých světů, pršely na Neptunu nebo Uranu a možná tvoří i celé planety.