Chtěl zadržet kýchnutí a skončil v nemocnici na umělé výživě

Autor: Tomáš Durčák Zdroj: The Washington Post
Před 9 dny
1375


British Medical Journal

Kýchnutí je neuvěřitelně silným aktem lidského těla, při kterém jsou hleny a vzduch z nosu a úst „vypáleny“ rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. Co je ale nejdůležitější – tato síla zůstává aktivní i v případě, kdy se pokusíme kýchnutí zadržet. A musí někudy z těla ven...

„Občas si lidé zadržením velmi silného kýchnutí mohou poškodit ušní bubínky nebo dutiny,“ vysvětlila imunoložka Rachel Szekelyová z Cleveland Clinic v článku, který čtenáře vyzývá, aby zcela volně kýchali a rozhodně se nesnažili svá (ani cizí) kýchnutí zadržet.

Případová studie, která vyšla na začátku roku v časopise British Medical Journal, ukázala, jak zdravý čtyřiatřicetiletý muž velmi nemile doplatil na svou snahu zadržet kýchnutí. Síla, která neměla z dutin kudy uniknout, pronikla jemnou krční tkání a její část roztrhla.

Studie popisuje nejmenovaného muže z Velké Británie, který byl před svým „úrazem“ údajně zcela fit a v pořádku. Jednoho dne pocítil, že na něj jde kýchnutí, a tak udělal to, co dělal vždycky - pokusil se ho zastavit. Jednou rukou si zcela zakryl ústa, zatímco druhou stiskl nos.


„Tento 34letý muž vysvětlil, že se vždycky snažil zadržet kýchnutí, protože měl pocit, že kýchat do vzduchu nebo do něčí tváře je velmi nehygienické. A tak se posledních zhruba 30 let snažil zadržet všechna kýchnutí. Tentokrát to ale bylo jiné,“ vysvětlil autor studie Wanding Yang pro CNN.

Když se snažil kýchnutí zadržet, uslyšel prasknutí v krku, který mu začal natékat. Změnil se mu také hlas. Doktoři na příjmu se jej ptali, jestli „snědl něco ostrého“.

Následný rentgen krku ukázal, že nahromaděný tlak z kýchnutí, který musel nějak opustit tělo, protrhl krční tkáň ve chvíli, kdy byly standardní únikové otvory – nos a ústa – zablokovány.

Tlak protrhl hltan, dutinu vyplněnou membránou, která spojuje ústa a nos s jícnem. Zapříčinil také tvorbu vzduchových bublin v měkké tkání krku, které stály za praskavým zvukem, který muž uslyšel.

Doktoři muže nakonec raději hospitalizovali v obavě, aby se v otevřeném krku nezačala formovat infekce. Muži byla zavedena umělá výživa a nasazeny antibiotika. Zhruba za týden mohl nemocnici opustit.

Kýchání je způsob, kterým se tělo zbavuje potenciálně dráždivých látek v nose, krku a plicích. Tlak vzniká v plicích a poté se šíří jícnem do nosu a úst. Pokud jsou ale tyto vývodní otvory zablokované, tlak musí nějakým způsobem uniknout jinudy.


„Je to jako vést vodu pod tlakem vodovodním potrubím. Pokud vzduch může uniknout nosem či ústy, vytváří se mnohem menší tlak, než pokud musí uniknout mnohem menším otvorem,“ vysvětlil Michael Benniger z ORL na Cleveland Clinic pro magazín Time v roce 2015.

Studie na závěr uvádí, že byť jsou zdravotní komplikace vyvolané kýchnutím spíš vzácné, mohou být pro zdraví nebezpečné.

„Viděl jsem pacienty s prasklými bubínky, nataženými zádovými svaly a slyšel jsem i o naštípnutých žebrech,“ řekl pro Time Benniger.

Další nevýhodou zadržování kýchnutí je skutečnost, že se tělo nezbaví dráždivé látky, kterou původně chtělo obalenou v hlenu vypudit. A stejně jako tlak i tento hlen musí někam jít.

„Zadržováním kýchnutí můžete zatlačit infikovaný hlen skrz Eustachovu trubici až do středního ucha a vyvolat tam díky tomu zánět,“ uvedla dále v článku Szekelyová.