RECENZE: Predátor je zpátky. Se svojí Evolucí se ale raději vracet neměl

Autor: Petr Semecký
Před 8 měsíci
424


Točit pokračování filmů vzniklých v 80. letech je ošemetné. Doba se změnila a časy vysvalených hrdinů, plochých zápletek, machistických póz a velkých kvérů jsou dávno pryč. Přesto se neustále vrací všichni Terminátoři, Vetřelci i Predátoři. A i u posledního jmenovaného je to čím dál horší pokoukání.

Tentokrát je však tristní výsledek filmu vysloveně zarážející, neboť se scénáře i režie ujal člověk zdánlivě nejpovolanější – Shane Black. Black hrál již v původním filmu z roku 1987 a v zákulisí se moc dobře ví, že přímo na place přepisoval řadu scén a dával hrdinům do úst jejich stylové a nestárnoucí hlášky. 

Jenže Black si zřejmě uvědomil, že kopírovat originál - jako to zkusil snímek Predátoři režiséra Nimroda Antala - nemá příliš smysl a pokusil se sérii rozvětvit do... hádáte správně – rozmáchlejšího filmového vesmíru ve stylu Avengers. Včetně neustálého sebeshazovačného humoru.

Na Zemi tak sice přistane člen predátořích lovců, jenž je naháněn svým vyspělejším a mnohem větším druhem vybaveným i loveckými psy. Jenže pomalá atmosféra budování strachu je beznadějně pryč a střílet se začne v podstatě obratem, neboť predátoří loď spadne přímo před zraky příslušníka speciální jednotky, jenž brzy odhalí některá z tajemstvích vesmírných lovců. Brzy na to se lovec stane obětí vědeckého výzkumu, uteče a začnou obligátní jatka, kterým však režírující Black nedokáže dát pořádný ksicht.

Místo toho jen skrze ústa psychotických postav drtí sexistické hlášky, rutinně snímá jednotlivé přestřelky a buduje fantasmagorický příběh o Predátorovi lovícím autistického chlapce, neboť se domnívá, že právě on je novým evolučním článkem lidí. Ehm. Ano, logiku v tomhle guláši lépe nehledat. Zamrzí však celková nesoudržnost filmu, který si nedokáže udržet ani špetičku napětí napříč scénami. Vše je podáno jako na zlatém podnose, bez jakékoli snahy o invenci.

Scénář působí jako dílo desetiletého dítěte, jemuž čtrnáctiletý brácha dopsal do prázdných míst trochu sprosťáren a vyhřezlých střev. Sem tam se sice zamrká na původní dva filmy, avšak vzájemná propojenost chybí a Blackova snaha o budování případných pokračování je vysloveně komická ve své bizarní přepálenosti a céčkové tuposti.


Predátor je postava, z níž šel před 30 lety strach. A nemusel být ve filmu moc. Stačilo se schovávat mezi stromy, využívat termovizi a působit absolutně nepřemožitelně jako tichý zabiják, jehož je nesmírně těžké porazit. Toto nový film kompletně zahazuje. Z lovců se stala jalová fašírka, kterou není těžké zajmout, mučit, zkoumat či zabít. Jako by Predátoři neustále hloupli, ačkoli ani lidské postavy dvakrát chytře nepůsobí.

Nepochybně má na výsledný film vliv i řada přetáček, které film potkaly kvůli nepříliš lichotivým zkušebním projekcím. To však není omluva. Filmaři totiž slíbili návrat ke kořenům a chvástali se vzdáním pocty původnímu filmu. A k tomu se ani trochu nepřiblížili. Místo toho se žánrové klasice vysmáli do obličeje a rozhodli se jít vlastní cestou, která nikoho nezajímá.

Hodnocení: Zbytečných 30 %