RECENZE: Mamma Mia: Here We Go Again chce vaše peníze výměnou za roztančenou pohodu

Autor: Anna Kopecká
Před 1 rokem
1085

Přesně po deseti letech se do kin vrací pokračování oblíbeného muzikálu založeného na skladbách skupiny ABBA. Pět let po událostech prvního filmu, kde Sophie hledala svého otce, aby získala rovnou tři, se opět vrátíme na řecký ostrov Kalokairi. Tam se Sophie chystá znovuotevřít hotel Bella Donna pojmenovaný po její matce. Příběh filmu diváky přitom zanese i na konec 70. let, abychom zjistili, jak se mladá Donna po univerzitě do Řecka dostala a jak potkala Sophiiny otce – Billa, Harryho a Sama.

Jak naznačovaly tajemné upoutávky, diváci se již v prvních minutách filmu dozví, že Donna (Meryl Streep) před nedávnem zemřela. Sophie (Amanda Seyfried) tak zdědila překrásnou řeckou vilu a spolu s partnerem Skyem (Dominic Cooper), tatínkem Samem (Pierce Brosnan) a schopným a pohledným manažerem Fernandem (Andy Garcia) se ji chystá znovuotevřít turistům. Vztah se Skyem přitom zrovna není v tom nejlepším stadiu a bez matky si Sophie připadá na všechno sama.


Stejně jako Donna (Lily James), která na konci 70. let promovala na Oxfordu a potom vyrazila do světa, aby skončila na malebném řeckém ostrově a byla… na všechno sama. Předtím, než se na Kalokairi usadila, potkala tři sympatické mladíky a strávila s nimi noc. V Paříži to dala dohromady s bankéřem Harrym (Hugh Skinner), na lodi s dobrodruhem Billem (Josh Dylan) a přímo na ostrově i s pohledným, leč zasnoubeným architektem Samem (Jeremy Irvine).

Střídavě tak sledujeme propletené příběhy Sophie a Donny, které jsou obě na začátku nových životních etap. A je to nesmírná zábava! A to i přesto, že se film místy nevyhne mírně pohřebnímu tónu, kdykoliv někdo zmíní zesnulou Donnu. Div, že se nikdo z herců neutopil ve vodopádech slz.


Faktem je, že Mamma Mia: Here We Go Again si stejně jako původní film najde fanoušky především v příznivcích skupiny ABBA. Film je jejími písničkami stejně jako první díl opravdu solidně protkaný, přičemž zasazení písní v průběhu filmu dává možná ještě o trochu větší smysl, co se jejich textů v souvislosti s příběhem týče. Tedy alespoň za předpokladu, že umíte číst mezi řádky a že si například nemyslíte, že píseň Waterloo je opravdu o bitvě u Waterloo.

Propracovanější je i choreografie (skvělá tanečnice na vozíku při skladbě Waterloo!) a film celkově vypadá výrazně dražší. Mamma Mia! jako by ve světle pokračování působilo trochu jako jeho chudší sestřenice. V Here We Go Again je všechno větší, lepší a pravda, i kýčovitější. Ale tak nějak… pořád lepší? V záplavě hollywoodských blockbusterů, které nejen, že hodně stojí, ale také hodně podojí, působí pokračování divácky úspěšného muzikálu po neuvěřitelných deseti letech jako přírodní úkaz.

Jistě, za vším se dají hledat peníze, ale Mamma Mia: Here We Go Again působí opravdu upřímným dojmem filmu, který se nejenže dělal pro zábavu (a fanoušky), ale zábava u jeho natáčení také panovala. To se samozřejmě promítlo i na uvolněných, ale přitom precizních hereckých výkonech všech hlavních hrdinů – ať současných, či minulých. Výborná je například mladší verze Donniny kamarádky Tanyi (Jessica Keenan Wynn), kterou v současné verzi hraje Christine Baranski, a která perfektně replikuje nejen její vzhled, ale i intonaci.


A výborná je i samotná mladá Donna v podání talentované Lily James a všechny navrativší i minulé verze Donniných milenců. Diváci se ve filmu přitom nabaží i hudebního tria Donna and the Dynamos, a na konci dorazí i Cher, která si střihne dojemný duet s jedním velmi sympatickým starým mládencem. 

Mamma Mia: Here We Go Again je stejně jako před deseti lety jednička ultimátním letním feel-good filmem, který vás nejen dostane z lehkých depresí, ale díky němuž si budete následující dny (týdny? měsíce?!) broukat skladby ABBY tak intenzivně, až vám to vykouzlí úsměv na tváři. A přesně o to tady zjevně šlo.

Hodnocení: Vysmátých 85 %