Několik jednoduchých pravidel, která už dnes pomůžou zachránit naši planetu

Autor: Zdenka Pšeničková Zdroj: adme
Před 5 měsíci
939

Na sociálních sítích se čím dál více mluví o ochraně přírody, o recyklaci, o zodpovědném zacházení s přírodními zdroji. K debatě přispěl i letošní problém se suchem.

Zájem lidí o tato témata neustále stoupá. A není divu. Vždyť ochrana naší Země by měla právem stát na prvním místě! Bude to znít jako klišé, ale je to tak – žádnou jinou planetu totiž zatím nemáme.

Třídíte odpad? Určitě ano. Jenže to bohužel nestačí. Podstatné je především jednat uvědoměle, přemýšlet o svých nákupech a zacházet s věcmi (a zdroji) zodpovědně. Neplýtvat a omezovat produkci odpadu. To je hodně požadavků najednou. Jak ale na to?

Co je to uvědomělá spotřeba?


Uvědomělá spotřeba je především přemýšlení. Je o zodpovědném zacházení s prostředky, o rovnováze mezi cenou a kvalitou a samozřejmě i o pocitech, které z nákupu máme.

Dodržujte pravidlo tří R: redukovat, reaplikovat, recyklovat.

To první a nejdůležitější je snažit se snížit množství odpadnu – to znamená snažit se vůbec nekupovat nic, co by mohlo zatížit životní prostředí (třeba místo jednorázových igelitových sáčků na pečivo a ovoce si můžete pořídit sáčky látkové).

Pokud nemáte na výběr a – třeba ten igelitový sáček nebo plastový příbor – si koupíte, zkuste ho alespoň používat opakovaně (nevyhazujte ho po jednom použití, ale nechejte si příbor i na další jídlo a kromě vlastní tašky si do obchodu vezměte i sáčky od ovoce/zeleniny/pečiva z minula). A za třetí, pokud už musíte vyhazovat, pak alespoň třiďte.

Přemýšlejte o tom, co kupujete! Nemusíte se kvůli tomu ani nijak zásadně omezovat.

Jak vypadá zodpovědný nákup?


Zodpovědný a uvědomělý nákup jste udělali, jestliže:

  • Dokážete jasně odpovědět na otázku, proč potřebujete věc, kterou jste si zakoupili. Pokud je vaše odpověď „někdy by mi to mohlo přijít vhod“, ve skutečnosti ji nepotřebujete.
  • Nákup vám udělal radost a to – pozor – z dlouhodobého hlediska. Vyhněte se iracionálním a impulzivním nákupům. Lidé jsou velmi emoční stvoření, pod vlivem reklamy, pocitů a názorů druhých lidí často děláme něco, čeho později litujeme. Už za deset minut vám může dojít, že jste o zboží vlastně ani nestáli. Nákup má smysl jen tehdy, pokud ho nezačnete litovat ani po delší chvíli.
  • Chápete, co se dál stane se všemi odpady, které vaším nákupem vzniknou. Víte, co s nimi uděláte? Budete je opakovaně používat?
  • Prostředky, které jste na nákup vynaložili, odpovídají kvalitě zboží. Cena by měla být vždy odůvodněna. Dobrá věc nemusí být vždy drahá, ale je lepší koupit si jednu kvalitní věc, která dlouho vydrží, než kupovat levnější a méně kvalitní věc dvakrát – a produkovat odpad navíc.

Jaké nejčastější chyby děláme?


  • To nejhorší, co můžeme udělat, je bránit se získávání informací. Někteří lidé se pravdě úmyslně brání, je to tak totiž pro ně pohodlné. Dokud nevíte, kde končí plasty nebo jak dlouho se v přírodě rozkládají, netíží vás svědomí, když je při procházce pohodíte v lese na zem. Chovat se zodpovědně ale není tak těžké – zkuste udělat něco dobrého!
  • Máme zkreslené představy o svých finančních možnostech. Trh je doslova přesycen výrobky různých kvalit. Někdy máme dojem, že abychom mohli kupovat kvalitní a zároveň k přírodě šetrné produkty, museli by se z nás nejprve stát milionáři. Stačí se ale nad našimi nákupy trochu zamyslet. Třeba taková balená voda vyjde mnohem dráž než ta, která nám teče doma z kohoutků. A zrovna u nás disponujeme i na světové poměry velmi kvalitní vodou.
  • Snažíme se zahnat psychické problémy nakupováním. Problémy se neobjevily jen tak bezdůvodně. Je třeba je řešit, ne je odkládat a dočasně zahánět impulzivními nákupy zbytečností.
  • Nemáme rádi svou práci. Čím více radosti nám práce přináší, tím zodpovědněji nakládáme s vydělanými penězi. Je jasné, že když nás práce nenaplňuje, snažíme si zpříjemnit den nějak jinak – i to lze ale dělat zodpovědně!

To vše platí pro jakékoli nákupy. Včetně nákupu oblečení.

O našich skříních


pixabay

Výroba oděvů je opravdu hodně špinavé odvětví výrobního průmyslu. Uvádí se, že 5-10 % znečištění sladkých vod pochází právě odtud. Obrovské výrobní továrny nehledí na životní prostředí a ani na práva svých pracovníků. Celá problematika oděvního průmyslu byla velmi dobře zpracovaná například v dokumentu The True Cost.

Skříně lidí ve vyspělých zemích jsou oblečením a dalšími věcmi tak přeplněné, že 70 % jejich obsahu nikdo z nás vůbec nepoužívá. Máte nějaké šaty, které jen visí ve skříni, a padá na ně prach? Málokdo by takové u sebe nenašel.

Jak dlouho se rozkládají různé materiály? Vyznáte se v tom?


pixabay
  • Toaletní papír – 1 měsíc
  • Kartonová krabice – 2 měsíce
  • Cigareta – 10 let
  • Plechovka – 200 let
  • Plínka – 450 let
  • Plastový příbor – 100 až 1000 let
  • Sklo – 4000 let
  • Další plasty (PET láhve apod.) – nerozloží se

Odpovědnost za nadbytečnou výrobu nespočívá jen na výrobcích, ale i na nás spotřebitelích. Každý z nás se může stát ekologicky šetrným – stačí přemýšlet o svých nákupech, nekupovat zbytečnosti, omezit odpad a recyklovat.

Jak chráníte životní prostředí vy? Nakupujete impulzivně nebo o svých nákupech přemýšlíte?