Co je to emoční vyhoření a proč může zničit naše zdraví, rodinu i kariéru?

Autor: Zdenka Pšeničková Zdroj: adme
Před 17 dny
370


Pixabay

Karóši – termín, který označuje náhlou smrt z přepracování, pochází jak jinak než z japonštiny. Právě v Japonsku je dlouhodobě vedena statistika úmrtí na pracovišti. Nebezpečí hrozí mladým lidem vykonávajícím těžkou manuální práci, ale nevyhýbá se ani jejich zkušenějším a výše postaveným kolegům.

Přesčasy, stres, deprese nebo třeba napjaté vztahy mezi kolegy – to vše může vést minimálně ke zdravotním problémům a v nejextrémnějším případě i ke karóši, tedy úmrtí (dojít může k infarktu, ale třeba i k sebevraždě). Na vině může být i takzvané emoční vyhoření.

Co to emoční vyhoření vlastně je?


© Wanted / Universal Studios

Stres, konkurence a neustálý boj, vysoká intenzita práce, příliš mnoho společenského kontaktu, hádky s kolegy nebo přehnané požadavky a kritika od šéfa – to všechno může časem vést k vyhoření.

Termín „syndrom vyhoření“ poprvé použil americký psycholog Herbert Freudenberger. V současnosti je tento syndrom oficiálně uznáván jako nemoc. A onemocnět může, jak víme, úplně kdokoli, mladí i staří, muži i ženy. Co už ví málokdo, je fakt, že emoční vyhoření ovlivňuje nejen náš pracovní výkon, ale i náš osobní život.

Jaké jsou příčiny emočního vyhoření?


© Wanted / Universal Studios

Hlavní příčinou vyhoření je dlouhotrvající stres na pracovišti. Stresorů je hned několik:

  • Monotónní práce a nemožnost seberealizovat se.
  • Příliš intenzivní pracovní rytmus.
  • Nedostatek podpory (ať už morální nebo hmotné). Nedostatečná finanční odměna nebo nedostatek chvály.
  • Častá a nezasloužená kritika. Pocit nedoceněnosti a pocit zbytečnosti.
  • Práce v otevřeném prostoru a ztráta soukromí.
  • Nejasné stanovení úkolů nebo cílů práce.

Komu hrozí emoční vyhoření?


Pixabay

Onemocnět může samozřejmě každý. Někteří jsou vůči emočnímu vyhoření ale obzvláště náchylní. Pokud patříte mezi ně, rozhodně dbejte na prevenci!

Do rizikové skupiny patří:

  • Lidé s tendencí k idealismu a snílci. Myslíte si, že novou práci si budete užívat každý den s nadšením? Realita vás může tvrdě zasáhnout.
  • Lidé s vysoce vyvinutým smyslem pro odpovědnost a perfekcionisté. Snažíte se vždy odvést práci, kterou vám uložili? Chcete vždy vše udělat bezchybně? Časem přijdete o všechny síly.
  • Tak trochu speciální skupinou lidí jsou ženy v domácnosti. Vykonávají totiž velmi stereotypní domácí práce, často jim chybí sociální kontakt a především se jim často nedostává potřebné podpory a ocenění.

Stupně emočního vyhoření


© Fight Club / 20th Century Fox

Syndrom vyhoření se neobjeví zničehonic. Nemoc se rozvíjí dlouhý čas, během něhož se její projevy neustále stupňují.

Psycholog Jerrold Greenberg popsal 5 stupňů vyhoření:

  1.  Pracovník zprvu vykonává úkoly s nadšením. Postupně mu ale práce přináší čím dál méně radosti, míra stresu a nespokojenost se zvyšuje.
  2.  Pracovníkovi dochází „palivo“. Začíná se cítit unaveně, je apatický, má problémy se spánkem. O práci ztrácí zájem, úkoly neplní s nadšením. Produktivita klesá.
  3.  Pracovník se dostává do fáze chronických příznaků. Cítí se neustále vyčerpaný, podrážděný, projevuje se agresivně, často se hněvá nebo propadá depresím. Cítí se nevyspale, nejraději by pořád jen spal.
  4.  Pracovník se dostává do kritické fáze. Nemoc se rozvíjí a projevy se zhoršují. Jeho výkonnost klesá na minimum. Je čím dál nespokojenější se svým životem.
  5.  Pracovník se dostává do akutní fáze. V tuto chvíli se nemoc stává nebezpečnou pro život. V ohrožení je kariéra – kvůli nevýkonnosti může dojít ke ztrátě zaměstnání. Ztrátou zaměstnání se však paradoxně problém nevyřeší, naopak, vyhazov spíše způsobí ještě silnější deprese.

Nečekejte, až budou vaše příznaky vážné. Pokud zaznamenáte sebemenší náznak počínajícího emočního vyhoření, problém řešte. Dejte si od práce pauzu a vyrazte třeba na dovolenou.

Špatné způsoby, jak se vypořádat s vyhořením – takhle to nedělejte!


Foxstudiosf

Ve chvíli, kdy zjistíme, že nám naše práce už nepřináší potěšení, snažíme se (ať už vědomě nebo nevědomě) nacházet potěšení někde mimo práci a vykompenzovat si tak chybějící pozitivní emoce. Nejčastěji se lidé uchylují k těmto možnostem:

  • Rozhazování, plýtvání penězi. Shopaholismus.
  • Pití alkoholu, braní drog, kouření.
  • Přejídání se.
  • Věnování se extrémním sportům.
  • Promiskuitní chování.
  • Hraní hazardních her.

Léčba – jak se správně vypořádat s emočním vyhořením?


© The Big Bang Theory / Warner Bros. Television

Nejlepší je problému úplně předejít. Nepodceňujte proto prevenci. Možná to bude znít triviálně, ale tou nejlepší prevencí je správná výživa, sport a kvalitní spánek.

Alespoň jednou týdně si udělejte radost a udělejte něco jen sami pro sebe. Udělejte si jasno ve svých prioritách a nezanedbávejte věci, které jsou pro vás podstatné.

A pokud už na emoční vyhoření došlo, řešte ho co nejdříve. Zvolněte, nezapomeňte dělat během práce pravidelné pauzy anebo rovnou vyjeďte na dovolenou (a pokud nemůžete odjet na celý týden nebo dva, vyrazte někam alespoň na víkend!). Nechte se třeba rozmazlovat ve wellness, udělejte si radost něčím, co jste si už dávno chtěli dopřát, odpočiňte si.

Konec konců, to nejdůležitější přece není odvést za život co nejvíce práce – důležité je zůstat šťastným/šťastnou a život prožít s radostí. Takže tu práci klidně na chvíli odložte a zabrouzdejte na net nebo si pusťte oblíbený seriál. Práce nikam neuteče.