4 příběhy, které vás pobaví a zvednou vám náladu

Autor: Zdenka Pšeničková Zdroj: adme
Před 2 měsíci
179

Spisovatelka Tove Janssonová jednou řekla: „Každý čas od času potřebuje, aby mu někdo povyprávěl dobrý příběh.“

Pokud máte chvíli času a potřebujete zvednout náladu nebo třeba jen pobavit – jsou tohle příběhy pro vás.

Prostě magie


V kanceláři se nám porouchal počítač. Zavolali jsme odborníka, přišel, opravil. Všechno proběhlo v pořádku.

Kolega to vypráví takto:

„Dorazil IT-technik, zíral na počítač, rozhodil rukama, něco zašeptal, otočil židlí 10x proti směru hodinových ručiček, kopl do počítače nohou, zase něco zašeptal a odešel. A najednou všechno fungovalo. Vážně čaroděj!“

IT-technik to vypráví takto:

„Požádali mě, abych zjistil, co se stalo s počítačem. Přijdu a vidím, že jak se zaměstnanec neustále točil na své židli, obmotal kolem jednoho kolečka napájecí kabel a vytrhl ho ze zásuvky. Byl jsem naštvaný, odmotal jsem kabel, nohou jsem odsunul počítač trochu dál, zapojil a odešel.“

Na můj dvorek přišel pes…


Na mém dvorku se jednou objevil starý unaveně vyhlížející pec. Podle obojku a vykrmeného břicha měl pes domov a milující páníčky. Pes se ke mně přiblížil, tak jsem ho poplácal po pleci. Prošel kolem mě a vstoupil dveřmi přímo do mého domu. Prošel předsíní a stočil se v rohu obývacího pokoje. Okamžitě tam usnul.

O hodinu později se pes vzbudil a šel ke dveřím. Pustil jsem ho ven, odešel. Druhý den se u mě na dvorku objevil znovu. A celé se to opakovalo.

Tak to šlo několik týdnů. Začal jsem být zvědavý, komu může pes patřit. Na obojek jsem mu přišpendlil vzkaz pro páníčka.

Napsal jsem: „Chtěl bych vědět, kdo je pánem tohohle krásného sladkého pejska. Víte, že skoro každý den chodí ke mně domů, aby se tu vyspal?“

Druhý den přišel pes znovu. A na obojku měl připevněnou odpověď! Ve vzkazu stálo: „Žije v domě se šesti dětmi. Dvěma z nich nejsou ještě ani tři roky. Jen se chce někdy v klidu vyspat. Můžu zítra přijít s ním?“

To je nemožné!


V inzerátu stálo: „Vila u moře na prodej. 3 poschodí, bazén, zahrada. Cena: 1 $.“

„Samozřejmě nesmysl,“ pomyslel si muž a odhodil noviny. Když druhý den sháněl jídlo, všiml si reklamy visící na zdi: Vila u moře na prodej. 3 poschodí, bazén, zahrada. Cena: 1$.

Šel dál. A za chvíli narazí na stejné oznámení. Tentokrát na obřím billboardu. Nedá mu to a rozhodne se vydat na uvedenou adresu. Uvidí vilu. Zakřičí.

Přijde otevřít krásná žena.

„Promiňte, ale můžete mi to vysvětlit? Co je v tom za háček?“ ptá se.

„Jaký háček? Všechno je pravda.“

„Takže vila stojí jeden dolar? Je to tak?“

„Správně. Jeden dolar. Můžete se podívat, jestli máte zájem.“

Muž si prohlédl krásný dům a stal se jeho novým majitelem. Ale pořád mu to nedalo. Zeptal se ženy, proč vilu prodala za tak směšnou částku.

Ta mu s úsměvem odpověděla: „Můj muž před svou smrtí ve své závěti uvedl, že chce, aby výtěžek z prodeje vily připadl jeho milence. S tím nemohu nic dělat, musím jeho poslední vůli splnit. Dostane svůj dolar. Vy jste jediný, kdo se za celý půlrok na inzerát ozval. Užijte si to tu!“

Poučení: Občas se vyplatí věřit v nemožné.

Pověra o nevadnoucích růžích…


Už dávno, když jsme s mým budoucím manželem teprve randili, a neměli žádný dům, žádné auto ani žádné plány do budoucna, mi přinesl květiny. Byla to taková obyčejná kytička, kterou koupil ve spěchu na čerpací stanici.

„A víš,“ zeptala jsem se ho, „že existuje pověra, která tvrdí, že vztah vydrží tak dlouho, jak dlouho vydrží růže, než zvadne?“

Každý večer, když za mnou přišel, pak přičichl k té kytici a obdivoval, že stále kvete. Uběhly tři týdny a stále nevadla!

 A pak, po mnoha společných dovolených, potom, co jsme se přestěhovali a co se nám narodila dcera, mi muž přiznal tajemství: Prý tehdy, když viděl tu nevadnoucí kytici, došlo mu, že je to znamení osudu, že patříme k sobě, že se nám vždycky všechno podaří. Že nikdy nebude litovat.

A já zas muži přiznala, že jsem tehdy pravidelně chodila na čerpací stanici, a vyměňovala staré květiny za nové.